Spisy Zeměpisného sdružení
číslo 30 (2/2013)


SANDRA KEYZLAROVÁ

ZAHRÁDKAŘENÍ A CHATAŘENÍ
Environmentální, sociální a ekonomické aspekty na příkladu města Brna

Úvod

Zahrádky a chaty (dále jen ZaCh) se staly brněnským fenoménem, a to pro jejich rozšíření, specifický vzhled, funkce, význam a téměř stoletou tradici v jejich využívání. Prvotně vznikaly lidskou potřebou přímého styku s přírodou, pro produkci ovoce a zeleniny a touhou změnit prostředí, utéci ze stereotypu městského života. Dnes jsou převážně brány jako prostředky k využívání volného času formou aktivního a pasivního odpočinku, jako součást cestovního ruchu a rekreace. Vedlejším produktem a značnou výhodou jsou jejich funkce podporující ekologickou stabilitu životního prostředí velkoměsta. Existuje mnoho pohledů a přístupů, jak zahrádky a chaty chápat, zkoumat a navrhovat pro ně taková řešení do budoucna, která by nejlépe vyhovovala nárokům co nejširšímu spektru moderní společnosti.

Význam a funkce zahrádek a chatových osad v městském prostředí

Oblasti zahrádkářských a chatových kolonií se vyznačují nízkým podílem zástavby a převahou vegetačních struktur. Z toho vyplývají jejich významné funkce jako součásti sídelní zeleně vzhledem k městskému klimatu, vodním poměrům a biotě. Oblasti ZaCh se spolu s vilovými čtvrtěmi nejméně podílejí na nevratném negativním procesu „pečetění půd“ (soil sealing), který znamená nevratnou degradaci půdy jako přírodního zdroje v městském prostředí (Burghardt, 2006).

Na rozdíl od zastavěných ploch, vegetace například zadržuje dešťovou vodu a uvolňuje ji formě vodní páry. Voda během přeměny z kapalného skupenství na páru odebírá velké množství tepla a povrch ochlazuje. Zároveň zvyšuje relativní vlhkost vzduchu a zpříjemňuje prostředí (Krajcsovics, 2007). Význam zeleně pro městské klima vystihuje Landsberg (1981), když hovoří o rostlinách v urbánní atmosféře. Význam ZaCh lze v tomto ohledu přirovnat k významu parků, o kterých se vyjádřili již Brezina a Schmidt (1937, in Landsberg, 1981), kteří uvádějí, že parky jsou „plícemi metropole“. Jde především o to, že napomáhají přeměně nadbytku CO2 produkovaného v urbánní krajině na kyslík. „Zelené povrchy“ redukují zatížení vyplývajícího z efektu tepleného ostrova, snižují hluk, filtrují znečištěný vzduch, napomáhají zlepšení vodní bilance, redukují odtok, apod.

ZaCh jako součást sídelní zeleně mají příznivý vliv na tepelný režim okolních ploch, vlhkost ovzduší, zlepšení jakosti vzduchu, snižování prašnosti, vzdušné proudění, snižování hlučnosti, snížení radioaktivity. Plní funkce vodohospodářské a půdoochranné, esteticko-krajinotvorné, biohomeostatické, zdravotně hygienické, asanačně rekultivační, ochranné, izolační, architektonické, estetické, rekreační atd. Podle Reháčkové a Pauditšové (2006), které se věnují sídelní zeleni, bylo sestaveno pořadí environmentálních funkcí ZaCH:
1) rekreační, klimatická, estetická,
2) snižování rychlosti větru,
3) protihluková,
4) refugiální, topická, trofická, redukce sedimentace prachu, snižování extrémních teplot.

Zahrádky a chatové osady na území Brna

Protože jsou ZaCh studovány v urbánní krajině, byl zkoumán jejich význam v rámci urbánní ekologie a byly popsány vztahy ZaCh a urbánních půd, klimatu, bioty a procesy vyvolané lidskou činností spjaté se zahrádkařením a chatařením. Terénní výzkum ukázal, že stupeň pečetění půd se v lokalitách ZaCH v Brně pohybuje kolem 20 %, ve Vídni 23 % (Keyzlarová, 2012). Přeměna ZaCh na jiné využití (s větší plochou zástavby) by způsobila další environmentální rizika spojená s degradací půd (např. ztráta půdy vytěžením, ztráta flóry a fauny, fragmentace stanoviště, změny v povrchovém odtoku, snižování schopnosti vsakování, snižování vlhkosti vzduchu, zvyšování teploty apod.).

Svým způsobem si ZaCh zaslouží respekt pro svou mnohaletou setrvačnost v krajině (obr. 1). Některé z nich prošly více politickými režimy, aniž by výrazně měnily svou podobu (např. Kraví hora). Jejich vznik a vývoj podmiňovaly klíčové faktory environmentálního, sociálního i ekonomického charakteru. Historii ZaCh lze rozdělit do šesti etap (motivační období, počátky, válečné období, socialismus, počátky demokracie a budoucnost). V každé etapě hrají výraznější roli jiné hnací síly (vztah člověka k přírodě, urbanizace, nedostatek potravin, izolace, otevřené hranice, územní plánování). Specifickou etapou je budoucnost, neboť se v současné době stále jedná o možných scénářích.

Poptávka zahrádkářů po objektech ZaCh či její případné zvětšení zřejmě nebude mít vliv na zachování či rozšiřování ZaCh. I přesto je pozornost soustředěna na cílovou skupinu zahrádkářů a demografický vývoj, který nastiňuje její nárůst. Hlavními uživateli ZaCh jsou především osoby v poproduktivním věku. Dotazníkové šetření provedené v Brně v roce 2004 (Keyzlarová, 2005) ukázalo, že zahrádkářům je v 68 % případů nad 61 let. Podle průzkumu v Německu z roku 2007 je 69 % zahrádkářů starších 55 let a nejpočetnější skupinu vytváří uživatelé ve věku 65–74 let (Buhtz a kol., 2008).

Stárnutí populace se v příštích letech dá očekávat s jistotou, i když se tento proces v jednotlivých státech Evropy podstatně liší. Podle Maškové (2005) se Česká republika může do roku 2050 posunout až na 6. místo v pořadí evropských států s nejvyšším počtem osob ve věku nad 65 let. Stárnutím obyvatel Brna se zabýval Seidenglanz (2008). Podle všech tří variant prognóz populačního vývoje města Brna do roku 2051 se počet obyvatel starších 65 let pravděpodobně až zdvojnásobí.

Lze očekávat, že problém osamělosti seniorů se bude zintenzivňovat. Jednou z hlavních determinant míry osamělosti je frekvence setkávání s rodinnými příslušníky. Omezenost rodinných vztahů (v důsledku rostoucí rozvodovosti, snižující se sňatečnosti, úbytku počtu dětí i zvyšujícího se mezigeneračního napětí) povede ke snížení rozsahu osobních kontaktů, které budou stále více nahrazovány písemným, telefonním či elektronickým stykem. Odstranit nebo alespoň snížit pocity osamělosti znamená vytvářet pro seniory nový smysl jejich života a ponechat jim pocit určité autority a potřebnosti pro okolí. Z terénních šetření často vyplynulo, že ZaCh je jediným zbývajícím smyslem života. ZaCh seniorům jednoznačně pomáhají s udržováním sociálních kontaktů, nutí je se pohybovat, být v centru dění, být aktivní.

Kromě seniorů však ZaCh využívají i další věkové skupiny. Lidé se v těchto objektech rekreují, tráví zde volný čas a odpočívají dle svého uvážení a svých možností aktivně či pasivně. Naplňují tak své hlavní potřeby, jako je rekreace (potřeba zotavení, osvěžení, zdraví), kompenzace (potřeba vyrovnání, rozptýlení a potěšení), komunikace (potřeba sdílení, kontaktu a družnosti), integrace (potřeba společnosti a kolektivního vztahu), participace (potřeba sociálního sebepojetí a angažovanosti) atd.

Pozemky ZaCh byly rovněž prověřeny z hlediska cenové mapy. Stavební pozemky v rámci zahrádkářských kolonií se pohybují od 80 Kč/m2 do 5 030 Kč/m2. Největším neoceněným pozemkem je plocha, která obsahuje i zahrádkářskou kolonii na Kraví hoře (Brno–střed). Nejdražší pozemky najdeme na Žlutém kopci (Brno–střed), kde je 1 m2 oceněn nad hranicí 5 000 Kč. Několik málo parcel převážně v jižní části Brno–Komín se pohybuje mezi 3 001– 4 000 Kč/m2. Významnější plochy najdeme až v intervalu 2 001–3 000 Kč/m2, kde nejrozlehlejší pozemky tvoří lokalita Kociánka, Sadová (Brno–Královo Pole). 74 % z uvedených ploch se ZaCh je oceněno do 500 Kč/m2. Zahrádkářské lokality Žlutý kopec a Za pivovarem (Brno– střed) jsou typickým příkladem nesourodých objektů z hlediska majetkoprávních vztahů. Některé zahrady podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního vlastní fyzické osoby (některá jména se opakují u více objektů), statutární město Brno, stát (se správou Pozemkového fondu ČR) a u většího počtu pozemků figuruje i společnost Heineken České republika, a. s. V územním plánu města Brna (platnému k 16. 10. 2010) jsou tyto plochy vedeny jako návrhové pro městskou zeleň a bydlení.

Jak vypadá současná situace na trhu nemovitostí, ukazují dvě sondy do realitních kanceláří, které mají ve své nabídce zahrádky. Sondy byly provedeny v podzimních měsících roku 2007 a na jaře roku 2010. Údaje byly získány dotazy na realitní kanceláře působící v městě Brně. Během tří let průměrná cena těchto pozemků podle realitních kanceláří vzrostla o téměř 60 Kč za 1 m2. Počet nabízených objektů klesl o 38 %.

Výsledky terénního průzkumu v Brně v létě 2010 ukazují, že minimem pro běžný chod zahrady v kolonii je částka 3 150 Kč ročně. Z průzkumu dále vyplynulo, že produkty jako ovoce, zelenina, květiny, apod. jsou pouze přídavkem hlavních = nehmotných výnosů. Ve srovnání s ostatními způsoby trávení volného času, při minimálních vkladech do objektu, se zahrádkaření ve městě vyplatit může. Například za vstupy či členství v současných „trendy“ fitness centrech a jiných zařízeních vydá klient při pravidelných návštěvách okolo 6 000 Kč ročně (Keyzlarová, 2012).

Zahrádkáři se investice do objektu může vyplatit za podmínek minimálních nákladů a při vědomí, že nehmotný užitek značně převáží užitek hmotný (prožitek > užitek). Pokud však pozemek přímo vlastní, mohou se mu investice vrátit při prodeji pozemku několikanásobně, jak ukazuje cenová mapa. Při současných trendech a tlacích subjektů územního rozvoje lze předpokládat, že v budoucnu se udrží jen málo ze stávajících ZaCh, které jsou situovány v prostorech využitelných pro zástavbu (lehce přístupné, s fungujícími inženýrskými sítěmi apod.).

V rámci disertační práce (Keyzlarová, 2012) bylo studováno pět modelových území v Brně. Ta se lišila způsobem vymezení (administrativní hranicí nebo fyzickogeografickými charakteristikami). V těchto modelových územích byly studovány změny ZaCh od roku 1950 do 2000 v závislosti na nadmořské výšce, orientaci a sklonu svahů. Metodou digitalizace map tak byly dále získány rozdíly v rozlohách ZaCh a informace o případném předchozím a následném využití území.

Během více než dvousetletého vývoje zahrádkářských kolonií docházelo k mnoha proměnám jejich funkčního využívání. Měnily svůj význam i vzhled hlavně kvůli politickým a sociálním změnám ve společnosti. Plnily a stále plní důležité environmentální funkce, ale v současné době se klade důraz na jejich ekonomický potenciál vzniklý právě přeměnou na plochy jiného využití. Některé ZaCh sice nevyhovují svému okolí (jsou opuštěné, neobhospodařované apod.) a řada investorů a developerů bych na jejich místě ráda viděla své nové lukrativní projekty. Existuje však celá řada negativních dopadů, které by zástavba relativně volných a zelených ploch způsobila. Podle developerů by se ZaCh měly rušit, protože brání rozvoji města, vytváří bariéru v krajině a opuštěné objekty se stávají útočištěm pro nekalé živly. Pokud je ale nezachováme, zmizí z přímého zázemí města část sídelní zeleně, místo pro specifický druh rekreace, vhodné útočiště pro řadu ptáků, savců a obojživelníků. Nabízí se tedy řešení částečné transformace (změnit převážně opuštěné objekty na jiný druh sídelní a rekreační zeleně) nebo přestěhovat ZaCh na okraj města.

L i t e r a t u r a :

BUHTZ, M., LINDNER, M., GERTH, H.: Städtebauliche, ökologische und soziale Bedeutung des Klein-gartenwesens. Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung. Bundesamt für Bauwe-sen und Raumordung, Bonn, 2008, 130 s.
BURGHARDT, W.: Soil sealing and soil properties realted to sealing. In Functions of Soil for human Societies and the Environment, Geological Society, London, 2006, s. 117–124.
KEYZLAROVÁ, S.: Zahrádkářské kolonie v Brně – specifické využívání příměstské krajiny. Diplomová práce, PřF MU, Brno, 2005, 92 s.
KEYZLAROVÁ, S.: Zahrádkaření a chataření – environmentální, sociální a ekonomické aspekty na příkladu města Brna. Disertační práce, PřF MU, Brno, 2012, 210 s.
KRAJCSOVICS, L.: Vplyv stavebných materiálov na zmenu klímy v mestách. Životné prostredie, 2007, roč. XLI, č. 5, s. 245–248.
LANDSBERG, H. E.: The urban climate. Academic Press, New York, 1981, 276 s.
MAŠKOVÁ, M.: Perspektivy populačního stárnutí v Evropě. Demografické informační centrum [on-line]. 2005 [cit. 1. června 2009]. Dostupný na http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku &artclID=201.
REHÁČKOVÁ, T., PAUDITŠOVÁ, E.: Vegetácia v urbánnom prostredí. Cicero s.r.o., Bratislava, 2006, 132 s.
SEIDENGLANZ, D.: Brno – prognóza populačního vývoje. Geografické informácie, Univerzita Kon-štantína Filozofa, Nitra, 2008, 12, 1, s. 309–316, 8 s.


Autorka: Mgr. Sandra Keyzlarová, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno; keyzlar@sci.muni.cz

Pozn: v internetové verzi nejsou reprodukovány tabulky a grafické přílohy.


NAHORU

© Zeměpisné a vlastivědné sdružení, z.s.