Zeměpisné a vlastivědné spisy
číslo 49 (1/2022)


JAN VÍTEK

SKALNÍ MĚSTA V MÉNĚ BĚŽNÝCH HORNINÁCH

Z češtiny do mezinárodní terminologie

Pod pojmem skalní město se nám většinou vybaví úchvatné scenérie Prachovských skal či Hruboskalska v Českém ráji, Adršpašsko-teplických skal na Broumovsku nebo Tiských stěn na Děčínsku. Zdejší soubory štíhlých skalních věží, masivních útesů a bloků, vzájemně oddělených úzkými soutěskami nebo průrvami, jsou vesměs výsledkem dlouhodobého působení erozních, zvětrávacích, svahových i dalších procesů v pískovcích svrchnokřídového stáří. Při patřičné dávce obrazotvornosti připomínají městská sídliště, což jim v naší mateřštině dalo romantické pojmenování skalní města, které v překladu rock cities proniklo i do mezinárodní odborné terminologie (např. Migoń a kol. 2017).

Téměř ve všech horninách

Při cestách do přírody se ale se spoustou skalních seskupení setkáme také v mnohých dalších horninách, v nichž ale mohutnosti, ani rozsahu pískovcových skalních „velkoměst“ obvykle nedosahují. Přesto však patří k pozoruhodným a nezřídka i působivým přírodním výtvorům. Platí to i pro skalní výchozy rozličných krystalických hornin (tj. vyvřelých nebo přeměněných) ve většině pohoří a vrchovin České vysočiny. Výsledkem složitých >>>


© Zeměpisné a vlastivědné sdružení, z.s.